Jizera - informace pro vodáky

• Pramen: Jizerké hory v Polsku
• Délka toku (sjízdné) v km: 157
• Obtížnost:
  

  Úsek		Říční km	Obtížnost
  horní	soutok potoků - ústí Jizerky II	157.2 - 151	WW II-
  	ústí Jizerky II - ][ž	151 - 146.6	WW III-IV
  	][ž - Mýto	146.6 - 142.8	WW IV-VI !!
  	Mýto - Vilémov	142.8 - 137.7	WW III-IV
  střední	Vilémov - Horní Sytová	137.7 - 122	WW II-
  	Horní Sytová - Bítouchov	122 - 104.6	WW I
  	Bítouchov - Podspálov	104.6 - 101.1	WW III-V
  dolní	Podspálov - Malá Skála	101.1 - 91.4	WW I-
  	Malá Skála- ústí do Labe	91.4 - 0.0	ZWC

  
  
• Podmínky: Nejhořejší úsek je velmi exponovaný, náročný s VV až nesjízdný a protéká hraničním pásmem. Horní úsek má řadu většinou nesjízdných jezů a protéká KRNAPem s vyznačenými přístupovými místy k řece - více zde. Doporučujeme prohlédnout ostrov Hrůzy pod Mýtem a hlavně jeho dolní část, kde se v pravé části tvoří válec a sifon. Pak je ještě jeden extrémní úsek Spálov - Podspálov, ale dále je řeka již klidná bez peřejí a nebezpečných míst.
• Charakter řeky:
  

  Úsek	šířka, typ koryta	okolí	typ lodě	doporučeno pro	rychlost plavby
  horní	10-20 m	údolí, kaskády, lesy	raft, kajak	velmi zkušené	4 km/h
  střední	10-20 m	louky a lesy	raft, kajak, otevřené	znalé	6-8 km/h
  dolní	50 m	soutěska a pak louky	otevřené	začátečníky	5-6 km/h (7 dní)

  
  
• Nejhezčí úsek: horní
• Nebezpečný úsek: nejhořejší a soutěska u Spálova
• Obvyklý začátek a konec: z Polska 157.2, Mýto 146.6, dále značené tabulky, Jablonec nad Jizerou 133, Víchová 121.8, Semily 109.7, Podspálov 103.4, Malá Skála 91.4, Mladá Boleslav 37.5
• Přístup k řece: Celý tok je dobře přístupný ze silnice zvláště v horním úseku mimo úsek Podspálov
• Tábořiště: před Jabloncem nad Jizerou 133.8, Víchová 121.8, za přítokem Kamenice 100.8, Rakousy 83.4, Příšovice 72.6, Bebř 41.8

Jizera je řeka mnoha tváří. Zkušení vodáci znají zpravidla spíše její horní tok. Ti nejzkušenější ji znají téměř od polské hranice až k Vilémovu, méně "vyhrocení" kamarádi divoké vody pak dále po proudu k Železnému Brodu. I oni však na tomto úseku naleznou krátký obtížný úsek, který lze prohlédnout z pravého břehu, po kterém vede známá Riegrova stezka.

Jizera ale nabízí dostatek vyžití i těm, kdo nemají vyšší ambice a stačí jim poklidné a nenáročné pohoupání na otevřené lodi. Za vyššího stavu vody, v době jarního tání či po vydatnějších deštích, se mohou vodáci - turisté nalodit již na soutoku s Kamenicí ve Spálově. V letních měsících, kdy vody zpravidla nebývá tolik, je lepší vyplout až z Malé Skály, pod kterou řeka nabízí krásnou víkendovou plavbu. Nenajdete zde sice takové zázemí jako u tradičních řek typu Vltavy či Berounky, ale kdo nechce stát frontu na jez i na pivo, tomu se tu bude dozajista líbit. Tím spíše, že Jizera není zdaleka tak nudná a nezáživná, jak by se dalo s ohledem na její opuštěnost soudit.

Mírně proudí zvlněnou krajinou a díky nedalekému Českému ráji nabízí i některé vyloženě panoramatické pohledy. A ačkoli břehy nelemuje jeden stánek za druhým, žízní tu nikdo umřít nemusí. Jedinou nepříjemností jsou jezy.

Kdo se chce v sobotní ráno probudit na břehu řeky, zahájí víkendovou plavnu již v pátek přespáním v maloskalském pravobřežním kempu. Malá Skála, oblíbené letovisko, nabízí možnost přiměřeného kulturního vyžití, milovníci památek jistě neopomenou navštívit zbytky středověkého skalního hradu upravené v 19. století na romantický pantheon. Tyčí se přímo nad jezem, jehož splutím lze první den plavbu zahájit. Nepřinese sice příliš velké vzrušení, ale v oblasti jezů je to bohužel to nejlepší, co řeka v tomto úseku nabídne. Po osmi kilometrech klidné plavby je akorát čas k obědu, který nabídne stylová restaurace Zrcadlová koza na levém břehu. Břeh opačný pak nabízí patrovou roubenou stavbu Dlaskova statku, v němž je expozice turnovského muzea Českého ráje, a kousek dál po proudu pyšně se nad řekou tyčící zámek Hrubý Rohozec. To už má ale vodák za sebou seznámení s typickým jizerským jezem v Dolánkách. Je bezmála tři metry vysoký a nedává jinou volbu než středně obtížné přenášení, lépe po pravém břehu.

Silueta Hrubého Rohozce ohlašuje, že se blíží Turnov, město drahokamů. Má status městské památkové zóny a nabízí nejen četné památky, ale i širokou škálu restauračních zařízení. Na jeho konci je řeka přehražena dalším nepříjemným jezem. Opět se nedá ani sjet, ani zkoníkovat, takže je možno si vybrat jen ze dvou špatných variant - přenášení po pravém břehu a přenášení po levém břehu. Těžko některou variantu doporučit, každý nechť se tu řídí vlastním uvážením. Určitou satisfakci však Jizera vzápětí poskytne v podobě pěkného houpavého úseku, jehož čtyři kilometry do Příšovic již žádné zákeřné překvapení nenaruší. U silničního mostu Ploukonice - Příšovice se na pravém břehu ukrývá první a poslední oficiální tábořiště, jež je záhodno využít k přespání. Ostatně z Malé Skály je to sem 19 kilometrů, což je akorát tak přiměřený denní úsek. Pro pořádek budiž dodáno, že v Příšovicích stojí kromě několika pěkných roubených statků i ta vytoužená hospoda...

Druhý den plavby zahájí bohužel dosti záhy další nepříjemné přenášení jezu Svijany (kteréžto jméno není jistě neznámé milovníkům pěnivého moku), prvního ze čtyř, jež je před dobytím Mnichova Hradiště nutno překonat. Jinak ale nadále platí, že řeka celkem příjemně teče. Za dobré vody si lze dokonce i sjet šikmý, lehce poškozený jez v Březině. Kdo toho chce za víkend stihnout co nejvíc, může tuto vísku využít jako výchozí zastávku do CHKO Český Ráj - nedaleký pískovcový masiv Mužský nabízí nesčetné přírodní útvary i zbytky několika skalních hrádků (především známých Drábských světniček). Je to ale několikakilometrová výprava a přes 150 metrů převýšení, takže je třeba dobře odhadnout časové možnosti. Do Mnichova Hradiště je to ještě dalších osm kilometrů a oba zbývající jezy, v Loukovci i kus nad samotným Hradištěm, se musí opět přenášet. Před druhým jmenovaným je navíc dosti dlouhý volej a pod ním obvykle málo vody. Výčet památek, jež řeka míjí, je pak třeba doplnit o zříceninu zámku Zasádka, protilehlý románský kostel v Mohelnici nad Jizerou a samozřejmě o zámek v Mnichově Hradišti (opět městská památková zóna). Před zámkem stojí komplex bývalého kapucínského kláštera, v jehož kostele je pohřben i Albrecht z Valdštejna. Z Příšovic to sem je celkem čtrnáct kilometrů.­